Žiješ zákonem, nebo milostí?

Překlad článku ARE YOU LIVING BY LAW OR GRACE? od slavného kazatele William R. Newella

Místo aby požehnal lidu, jen na základě zaslíbení, což znamená zcela na základě Kristovi budoucí práce, Bůh říká: „Pokud dodržíte můj zákon, požehnám vám“. Nejdříve poslušnost, pak požehnání, tak to funguje pod zákonem. Nezbývá nic jiného o co se opřít, než na jejich přítomnou poslušnost. I když si vzpomenou na to, že jsou Božím vyvoleným lidem, na základě Boží smlouvy se jejich otci: ale mezitím přišel zákon a oni jsou pod ním. A tak Mojžíš v Deuteronomiu trvá na jejich poslušnosti, protože vše je podmíněno jejich poslušností, tak jak se chystají vstoupit do svého dědictví.

Pozice křesťana je však úplně jiná. Je nesmírně důležité, abychom to pochopili. Tisíce a tisíce křesťanů je dnes v okovech, protože nevidí základní rozdíl mezi naší pozicí a pozicí Izraele v období zákona. Zatímco získání požehnání Izraele, v zemi zaslíbené, bylo odvislé od jeho vlastní poslušnosti, křesťané mají požehnání, protože Kristus byl poslušný místo nich. To jim dává do srdce odpočinutí, takže mají klid milovat Boha proto kým je a nalézt zalíbení v Jeho vůli.

Ale je jen hrstka křesťanů, kteří se odváží něčemu takovému věřit. Jinými slovy, nedokážou přijmout tak velkou milost. Myslí si, jak jinak, že je jejich požehnání odvislé od jejich věrnosti, vážnosti, oddanosti, atd. Ale tak to nefunguje pod milostí (a Bůh říká, že jsme pod milostí – Řím 4:14), ale pod zákonem; neboli, tam kde je zodpovědnost něco dělat abych něci mohli mít, což je princip zákona, ne milosti.

Milost říká, „Už jsi byl požehnán, v Kristu, každým duchovním požehnáním“ (Eph. 1:3). Ta jediná poslušnost, která Boha potěšuje je poslušnost VÍRY, která směle přichází a přivlastňuje si to, co nám Kristova poslušnost až k smrti, zajistila.

Je mi jasné, že někdo, kdo si bude toto zamyšleni číst, řekne: „Ano, ale my musíme dělat svoji část, abychom měli nárok a mohli si užívat tyto duchovní požehnání.“ Což ukazuje, že takový člověk je ve svém srdci stále ubohý zákoník, který nevěří, že Kristus je konec zákona, ani něvěří, že Jeho skutek tyto nebeské věci zajistil do našeho skutečného vlastnictví. To je ta ďábelská urážka, kterou vždy nevíra vmetá Bohu do tváře, totiž, že Jeho slovo není dost dobré na to, aby mu bylo možné veřit.

Tím hlavním důvodem proč dnes křesťané prožívají tak nešťastný, tak prázdný, tak slabý a planný život, vůbec není (a nebojím se to říct), to že „nejsou oddaní“, „nepoddali se“, „nezapírají sami sebe“, „nejsou poslušní“, ne „tohle a támhle to“ na co si stěžuje tisíc jedna kazatelů zákonické svatosti. Tím problémem, tím jedním velkým problémem, totiž je, že křesťané nevěří tomu, že byli osvobozeni od zákona, v Kristu Ježíši; a že ta slavná požehnání, kterých se tak snaží dosáhnout, jsou již jejich, a že stačí si je jen vzít, aby si je mohli užívat. Lidé se neodvažují věřit tomu, že Kristus vykonal naplnil veškerou poslušnost, a že „jejich část“ je jednoduše vstoupit a radovat se z téxnekonečné kořisti Kristova vítězství.

Je potřeba, aby pro tuto úžasnou pravdu někdo zemřel, stejně jako Pavel pro ni kdysi zemřel a od té doby mnoho mučedníků. Bože přines ji zpět do církve, tuto úžasnou pravdu o milosti! „Poslušností toho JEDNOHO, jich je mnoho učiněno spravedlivými“ a jen kvůli Němu jsou požehnáni (Římanům 5, Efezským 3).

Tento článek je výňatkem ze studování Deuteronomia od Williama R. Newella. Dr. Newell (1868-1956) byl pastorem, zástupcem ředitele Moody Bible Institute, textař křesťanských písní (At Calvary), a spisovatel.

William R. Newell

American Bible teacher and pastor. Born May 22, 1868, William Reed Newell attended Wooster (Ohio) College, graduating in 1891. After studies at Princeton and Oberlin Seminaries, he pastored the Bethesda Congregational Church in Chicago until 1895, when Moody invited him to become the assistant superintendent of Moody Bible Institute under R.A. Torrey. In this position Newell demonstrated his extraordinary gift of Bible exposition. Great audiences in Chicago, St. Louis and Toronto flocked to hear his city-wide Bible classes, leading to the publication of his widely-known commentaries, especially Romans Verse-by-Verse, Hebrews Verse-by-Verse, and The Book of Revelation.

During this period, Newell wrote the beloved Gospel hymn At Calvary. He was called into the presence of the One he gladly owned as his King on April 1, 1956. Few men have had a clearer grasp of the magnitude of God’s grace in Christ or have been able to convey it with such lasting results.