Theantrické jednání

Úvod z knihy Dr. Carla H. Stevense – Theantrické jednání

Od zrodu církve čelí křesťané otázce jak ukázat v hliněných nádobách nekonečného Boha konečnému člověku. Proces Theantrického jednání je jediným způsobem, jak může křesťan ve svém smrtelném těle zjevovat pravou Boží povahu ostaním věřícím v Těle Kristově – církvi i lidem ve ztraceném, umírajícím světě. Termín „Theantrický“ pochází z řeckých slov theos – Bůh a anthropos – člověk. K Theantrickému jednání dochází, když je člověk, coby nádoba, podřízen Božímu plánu a přetéká plností Boží povahy. Naneštěstí, většina křesťanů ji nikdy nezakusí, protože raději žije v nevědomosti, v následcích Adamova hříchu, v úvahách své staré hříšné přirozenosti, honbou za naplňováním svých vlastních a marných cílů.

Princip Thenatrického jednání považuji ve svých třiceti letech pastorace za klíčový pro praktický život křesťana. Když osobnost Boha Otce jedná v životě věřícího skrze Ducha Svatého a Boží Slovo, které je myslí Kristovou, může věřící neomezeně a prakticky zažívat Kristovo bezpodmínenčné vítězství. Ve vztahu k Bohu Otci Ježíš řekl: „vždy číním to, co je mu libé“ (Jan 8:29b). Charakter Boha Otce byl světu dokonale zjeven skrze život a jednání Ježíše Krista. Ježíš také řekl: „Kdo viděl mě, viděl mého Otce“ (Jan 14:9), protože Ježíš byl ve svém lidství přesným zosobněním Boží podoby (Židům 1:3). Ježíš také popisoval svůj charakter slovy: „Jsem krotkého a pokorného srdce“ (Matouš 11:29). Kristova Církev bude zjevovat Kristovu moc pouze v případě, když oblékne Jeho charakter. Učedníci měli svou evangelizací na svět takový vliv, že o nich bylo řečeno, že jej obrátili vzhůru nohama. To vnáší světlo na význam Kristovi modlitby v Janovi 17:21 „Aby všichni jedno byli, jako ty, Otče, ve mně, a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli, aby uvěřil svět, že ty jsi mne poslal.“ Touhou Boha Otce je, aby všichni lidé poznali Krista a zažívali „ten stejný život“ který měl Kristus.

Mezi životem v Božím charakteru, skrze moc Slova, které je zakořeněno v duši věřícího a životem bez Teantrického jednání je propastný rozdíl. Nejvyšším záměrem lidského života je přinést Bohu slávu, a to je pro člověka žijícího ve své přirozené síle a schopnostech zhola nemožné.

Theantrické jednání neznamená, že věřící ztrácí svou individualitu či tvořivost, ani to neznamená, že naše hříšná přirozenost je v tomto životě na zemi vymazána. V 1.Korintským 15:10b Pavel říká: „…ale hojněji, než oni všichni, pracoval jsem, a však ne já, ale milost Boží ve mně.“ Pavel nikdy neztratil svou individualitu, přesto ve své službě jednal v moci Boží povahy.

Pravda o tom, kým Bůh opravdu je, může být přirozenému člověku předána jen prostřednictvím lidí, kteří chápou a jednají v Theantrickém jednání. Když se křesťan ve svém životě postaví každé události v moci Theantrického jednání, Bůh je zjeven světu kolem něj. Když se věřící směle těchto principů ve víře chopí, Duch Svatý promění všechny problémy a selhání ve vítězství. Upřímně se modlím, aby Vám tato kniha, umožnila vstoupit do vítězsví každodenního života prostřednictvím žití v procesu THEANTRICKÉHO JEDNÁNí, kdy Boží povaha, prostřednictvím příjmu doktríny (Boží reality), obléknutí Krista a naplnění Duchem Svatým, splyne s naším lidstvím.