Co se stalo v momentě, kdy jsme přijali Krista?

Posted by on Led 11, 2013 in Studium Bible | No Comments

Co se stalo v momentě, kdy jsme přijali Krista?
Dr. Carl H. Stevens

Co se stalo v momentě, kdy jsem do života přijal Krista? – aneb Jak si přivlastnit život z Božího Slova. 90 pravd o našem životě v Kristu.

V momentě, kdy jsem byl spasen tím, že jsem přijal Ježíše Krista jako svého osobního spasitele, se stalo spousta věcí v mém životě. Těmto věcem se říká „poziční“ pravdy (pravdy o našem postavení), protože mluví o mé pozici vůči Bohu. Jsou nezávislé na našich prožitcích, pocitech a zkušenosti (našem stavu), a nikdy se nemění z hlediska věčnosti. Je to dokončená, úplná, dokonaná, práce, kterou nelze nikdy odvolat. Navíc se staly další věci – můžeme je nazvat „zkušenostní“ pravdy (pravdy o našem stavu) – které jsou k dispozici každému křesťanovi, aby si je přivlastnil ve svém životě díky Boží dobrotě a milosti vůči svým dětem, které chodí ve světle Jeho Slova (Koloským 2:6).
Pavel řekl, „mně, daleko nejmenšímu ze všech bratří, byla dána ta milost, abych pohanům zvěstoval nevystižitelné Kristovo bohatství“. Tím, že si zjistíme, co pro nás Bůh učinil a budeme nad tím přemýšlet, objevujeme to nevystižitelné Kristovo bohatství. Když si dáme všechny následující verše dohromady, začneme vidět, jak úžasný Bůh je a co pro nás svou úžasnou milostí zdarma učinil.
Dokonaná práce Krista je realita, je to skutečná věc v životě věřícího. A proto Kristus říkal: „Pojďte ke mně, …vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne…“ (Matouš 11:28a-29a).
Tím, že rozjímáme nad každým Slovem Božím – rožvýkáme ho, strávíme, vstřebáme – si připravujeme cestu k porozumnění a zakoušení našeho dědictví.
„Pohleď na Boží dílo! … “, přemýšlej o Božím díle (Kazatel 7:13a).

Poziční pravdy – jednou navždy:
1. předzvěděl nás, předem vyhlédl (Římanům 8:29, 1.Petrův 1:2).
Bůh předem věděl, že v Něj uvěříme. Už před založením světa Bůh nás znal jako dokonalé v poziční pravdě.

2. vyvolil nás (Římanům 8:33, Koloským 3:12, 1.Tesalonickým 1:4, Titus 1:1, 1.Petrův 1:2)
Jsme vyvolení až po předzvědění. Bůh ví vše, je vševědoucí, nemusí se nic dozvědět, protože to již ví (jinak by se měnil). Když nás Bůh vyvolil, už věděl, že se svojí svobodnou vůlí rozhodneme přijmout Krista. Naše vyvolení není podmíněno tím, že Bůh dopředu zná vše, i to, že uvěříme v Krista, ale je s tímto poznáním v harmonii a nepříčí se mu. Jsme tak vyvoleni suveréním Božím aktem v harmonii s naším svobodným rozhodnutím uvěřit v Krista. Jsme předzvěděni a také vyvoleni k tomu, abychom přijali podobu Jeho Syna, abychom jednou byli jako Kristus.

3. předurčil nás v Kristu (Řím. 8:29-30, Ef. 1:5,11)
4. jsme vybráni (Mat. 22:14, 1.Pe 2:4)
5. jsme povoláni (1.Tes. 5:24)
6. Bůh nás smířil sám se sebou (2.Kor. 5:18-20, Řím. 5:10, Kol. 1:20)
7. jsme vykoupeni Bohem (Řím. 3:24, Kol. 1:14, 1.Pe 1:18)
8. duchovně jsme se znovu narodili (Jan 3:7, 1.Pe 1:23)
9. jsme obmyti (Jan 13:10, 1Kor. 6:11, Titovi 3:5)
10. máme Boží spravedlnost (Řím. 3:22, 1.Kor. 1:30, 2.Kor. 5:21, Fil. 3:9)
To znamená, že v Božích očích jsme spravedliví teď – pozičně. Není to něco, co jednou budeme, ale pozičně teď již jsme.
11. jsme ospravedlněni, prohlášeni za nevinné/bez viny a prohlášeni za spravedlivé (Sk.13:39, Řím. 3:26, 5:1, 8:30, 1.Kor. 6:11, Titovi 3:7). Je to velice vzácná věc – být ospravedlněn. Můžeme jít večer do postele a víme, že jsme před Bohem ospravedlněni, prohlášeni za nevinné – v té soudní síni v nebi – a že je to zcela legální, právoplatné, jsme naprosto zproštěni viny a prohlášeni za spravedlivé.

Tak jak přemýšlíme nad těmito verši, můžeme si říct: „Bože, ty jsi mě předzvěděl. Pane, já vím, kdo jsem v Adamovi, znám své staré stvoření. Vím, jaké jsem měl dětství, co se dělo, když jsem vyrůstal. Ale i přesto ty jsi mě předzvěděl. A také vyvolil. Jsem nové stvoření, protože jsem se znovu narodil. Stojím teď před tebou spravedlivý a bez viny, ospravedlněn. A Pane, ty mě chceš oslavit? Když takto přemýšlíme nad Božím Slovem, začíná nám být vzácné, chválíme Boha, jsme mu vděčni, získáváme naději a roste náš sebeopraz – selfimage (vidíme se Božíma očima, sami před sebou rosteme na ceně). Je v tom rozdíl: můžeme zmíněné verše jen číst jako seznam, nebo k nim můžeme přitupovat jako k něčemu velice vzácnému, osobnímu, co Bůh připravil pro nás. Každý znovuzrozený věřící může říct: „To všechno jsi pro mě učinil, i když jsi dávno věděl o každém hříchu, který kdy spáchám?“ Bůh touží, abychom si Boží Slovo uchovávali v srdci.

12. jsme uvedeni do Jeho slávy (Řím. 8:30)
Kdyby jsme se viděli očima Ducha Svatého, viděli bysme, že jsme naprosto čistí, usazeni v nebeských výšinách a odrážíme zářivou Boží slávu. Dávno v minulosti než začal čas nás Bůh ve svém věčném plánu předzvěděl, vyvolil nás a umístil nás v Krista a nyní v čase je ten plán zjevován nám. Takže v Božím předzvědění jsme již oslaveni.
Jeremijáš věděl, že byl vyvolen již před tím, než byl v lůně maminky (Jer. 1:5). „Hněten v nejhlubších útrobách země“ (Žalm 139:13-16), což mluví o chemických prvcích, které tvoří naše tělo – a to Bůh nás již znal.
Nemůžeme dovolit, aby tyto věci pro nás byly pouze informací, potřebujeme přemýšlet s Bohem a udržovat si s Ním společenství a osobní komunikaci.
13. jsme adoptováni, přijati za syny (Řím. 8:15, 16, 23, Gal. 4:4-6) a Bůh je náš otec (1.Kor. 1:3, 8:6, Gal. 1:4, Efez. 1:2, 4:6) – jsme naprosto legálně přijati do Boží vzácné rodiny, jsme jeden z Jeho vlastních
14. v Něm jsme dosáhli plnosti, jsme naprosto úplní (Kol. 2:10)
Samozřejmě, když neustále pokračujeme v hříchu, a po dlouhý čas odmítáme se napravit a ignorujeme varování Ducha Svatého, může se nám dokonce stát, že budeme vzati dříve domů k Bohu. Ale i tak jak jdeme domů, jsme zcela úplní, i když přijdeme o své odměny.
15. jsme posvěceni (1.Kor. 1:30, 6:11, Sk. 26:18) – odděleni od moci temnoty (Kol. 1:13), dokonale očištěni a odděleni pro Boha
16. je nám navěky odpuštěno (Sk. 10:43, Řím. 4:25, Kol. 1:14, 2:13, 3:13, Ef. 1:7, 4:32, 1.Pe 2:24), toto je základní pravda, na které všechno stojí (Žalm 103:8-12, Mich. 7:19)
17. Bůh dává život, probouzí nás ke skutečnému životu (Řím. 4:17, Ef. 2:1, Kol. 2:13), jsme probuzeni, vzkříšeni a uvedeni na nebeský trůn (Ef. 2:5-6)
18. jsme přivedeni k dokonalosti (Žid.10:14)
19. jsme přijati (Ef. 1:6 v ř.: jsme přijati v Jeho Nejmilejším, 1.Pe 2:5 milé Bohu v ř.=přijaté u Boha)
I když vás odmítne ten, kterého máte radi, když vás opustí manžel/manželka, když padnete a nedokážete přijmout ani sami sebe – tak stále jste přijati u Boha.
20. Protože se s námi staly všechny předcházející věci, jsme připraveni k účasti na dědictví svatých (Kol.1:12), jsme hodni, jsme přizpůsobeni k setkání s Pánem, můžeme být v přítomnosti Krále králů. S klidem víme, že jsme tam, kam patříme.
Toto jsou věci, které Bůh učinil pro každého věřícího v momentě spásy. Jsou připsány na našem účtě, jsou neodvolatelné, nezáleží na tom, jak se cítíme nebo čím procházíme. Proto si je musíme uchavat ve svém srdci, abychom v nich měli jistotu, když nepřítel zaútočí jako povodeň.

21. jsme ukřižováni s Kristem (Řím. 6:6,8, Gal. 2:20, 1.Pe 2:24)
22. jsme pohřbeni s Kristem (Řím. 6:4, Kol. 2:12)
23. jsme vzkříšeni s Kristem (Řím. 6:4, Ef. 2:6, Kol. 3:1)
24. jsme uvedeni na nebeský trůn (Ef. 2:4-6)
25. jsme narozeni z Ducha (Jan 3:6)
26. jsme pokřtěni Duchem do jednoho těla (1.Kor. 12:13, 10:17)
27. máme závdavek Ducha Svatého, který je jistotou našeho místa v nebi (2.Kor.1:22, 5:5, Ef. 1:13,14)
28. Duch Svatý v nás přebývá (Jan 7:39, Řím. 5:5, 8:9, 1.Kor. 6:19, 2.Kor. 1:22, Gal. 4:6)
29. jsme zapečetěni Duchem (2.Kor. 1:22, Ef. 1:13, 4:30)
30. jsme v Bohu (1.Tes. 1:1)
31. jsme v Kristu (Jan 14:20)
32. jsme v Duchu (Řím. 8:9, ř.: vy nejste v těle, ale v Duchu)
33. jsme mrtvi zákonu (Řím. 7:4)
34. jsme vysvobozeni od zákona (Řím. 6:14, 7:6, 2.Kor. 3:11, Gal. 3:25)
35. jsme obřezáni v Kristu (Řím. 2:29, Fil. 3:3, Kol. 2:11)
36. jsme blízcí Bohu pro Kristovu prolitou krev (Ef. 2:13)
37. jsme vysvobozeni z moci temnoty (Kol.1:13, 2:13-15)
38. a přeneseni do království Jeho milovaného Syna (Kol.1:13)
39. Otec nás dal Kristu jako dar (Jan 17:6, 11, 12, 20, 10:29)
40. dává nám život v Jeho jménu (Jan 20:31)
a věčný život v Jeho Synu (Jan 3:15,16, 36, 5:24, 6:47, 11:25, 1.Jan 5:11-12)
41. nikdy nezemřeme (Jan 11:26)

Co je Kristus pro věřícího:
42. On je naší smírnou obětí (Řím.3:25,26, 1.Jan 2:2)
43. On je pro nás pevný základ (Ef. 2:20, 1.Kor. 3:11, 2.Kor. 1:21)
44. Ježíš Kristus je náš život (Kol. 3:4)
45. On je naší hlavou (Ef. 1:22, Kol. 1:18)
46. On je manželem církve (Ef. 5:32, 2.Kor. 11:2)
47. On je naším přímluvcem, advokátem (1.Jan 2:1)
48. On je náš bratr (Žd 2:11)
49. náš přítel (Jan 15:15)
50. náš pastýř (Jan 10:11, 1.Petr 2:25)
51. naším veleknězem (Žd 3:1, 4:14, 6:20)

Čím nás učinil:
52. jsme Boží synové/děti, synové živého Boha (2.Kor. 6:18, Gal. 3:26, 1.Jan 3:2, Řím. 9:26)
53. jsme nové stvoření (2.Kor. 5:17, Gal. 6:15)
54. jsme údy Jeho Těla (1.Kor. 12:13)
55. jsme Jeho nevěstou (Ef. 5:25-32)
56. jsme svatí (1.Kor. 1:2)
57. jsme Jeho svaté kněžstvo, královské kněžstvo (1.Pe 2:5,9, Zj. 1:6)
58. jsme rod vyvolený, lid náležející Bohu (Titus 2:14, 1.Pe 2:9)
59. jsme Boží stavba, naše tělo je Jeho chrámem (1.Kor. 3:9, 6:19)
60. máme občanství v nebi, naše jména jsou zapsána v nebesích (Luk. 10:20, Ef. 2:19, Fil. 3:20, Žd 12:22,23)
61. jsme Boží spolupracovníci (1.Kor. 3:9, 2.Kor. 6:1)
62. jsme Kristovi velvyslanci (2.Kor. 5:20)
63. jsme Boží služebníci (2.Kor. 3:3,6, 6:4)
64. jsme členové Boží rodiny (Gal. 6:10, Ef. 2:19, 3:15)
65. jsme Jeho lid (2.Kor. 6:16)
66. jsme milovaní (Řím. 9:25, Kol. 3:12, Řím. 8:37)

Následují věci, které zakoušíme ve svém křesťanském životě (zkušenostní pravdy). Poté co začneme chodit s Pánem, máme spoustu příležitostí zakoušet Jeho povahu a postupně objevujeme Jeho vlastnosti. Máme také období zkoušek a pádů, kdy nezakoušíme Boha a nevnímáme realitu těchto věcí. Když si však zvolíme chodit ve světle, tak jako On je ve světle, budeme zakoušet následující zaopatření:
67. není žádné odsouzení pro věřícího (Řím. 8:1, Jan 3:18, 5:24, 1Kor. 11:32)
68. vládneme v životě jako udatně vítězící/více než vítězové (Řím. 5:17, 8:37)
69. obživil nás (Kol. 2:13, Ef. 2:5)
70. máme přístup k Bohu (Ef. 2:18, Žd 4:14-16, 10:19-20)
71. má nás rád (Jan 3:16, Ef. 2:4, 5:2)
72. dává nám milost (Ef. 2:8)
73. dává nám svou moc (Ef. 1:19, Fil. 2:13), Jeho nepřekonatelná moc působí vůči nám věřícím
74. je nám věrný (1.Tes. 5:24, Fil. 1:6, Žd 13:5)
75. dává nám pokoj (Kol. 3:15)
76. dává nám naději (Ef. 1:18, Řím. 15:13)
77. požehnal nám veškerým duchovním požehnáním (Ef. 1:3)
78. dává nám odpočinout (Žd 4:3)
79. dává nám radost (Řím. 15:13, 1.Pe 1:8)
80. utěšuje nás (2.Kor. 1:3,4, 2.Tes. 2:16,17)
81. přimlouvá se za nás (Žd 7:25, 9:24, Řím. 8:34)
82. učí nás (Titovi 2:12,13, 2.Tim. 3:16)
83. zachraňuje nás v každodenním životě (Řím. 1:16)
84. dává nám dědictví (Ef. 1:14, Kol. 3:24, Žd 9:15, 1.Pe 1:4)
85. máme s ním společenství (1.Kor. 1:9, 1.Jan 1:9, Žd 4:16)
86. je s námi v našem utrpení (Řím. 8:17,18, Fil. 1:29, Kol. 1:24, 1.Tes. 3:3, 2.Tim. 2:12,13, 1.Pe 2:20, 4:12,13)
87. Boží Slovo v nás pracuje (1.Tes. 2:13)
88. nejsme zklamáni/zahanbeni (Řím. 9:33, 10:11, 1.Pe 2:6)
89. nebudeme nikdy žíznit (Jan 6:35)
90. přemáháme svět (1.Jan 5:5)

Když přemýšlíme nad věcmi, které Ježíš Kristus učinil v našem životě a nad věcmi, které učinil pro nás, pochopíme, že když Bůh je pro nás, tak nic a nikdo není a nemůže být, proti nám (Řím. 8:31-39).
Můžeme postupně přemýšlet nad jednotlivými verši a modlit se: „Bože, prosím, posluž mi svým slovem.“ A dříve než si to vůbec uvědomíme, začneme my sloužit Bohu tím, že přijímáme Jeho zaslíbení. A také se budeme ptát „proč?“, „Bože, proč jsi to všechno pro mě udělal?“ a nikdy si nebudeme chtít nechat ujít příležitost být v Jeho přítomnosti.
Ukryjme si tyto pravdy ve svém srdci a přemýšlejme o nich – to je způsob, kterým poznáme toho jediného, který to vše učinil.

Zdroj: What happened when you received Christ?, autor: Dr. Carl H. Stevens Jr., Grace Publications 1999.

Leave a Reply

You must be logged in to post a comment.