Misije Bělehrad 03

Klasická srbská snidane, volské oko, kafe, ..potom učení na pokoji na téma Praktická Církev.

Pak vyrážíme na nejnebezbečnější část naší misie. DŽAMIJA.
Modlili jsme se ať nás Bůh vede, ochraňuje ať máme jeho mysl, srdce, slova… věděli jsme, že teď to budem potřebovat víc než kdy jindy.. věděli jsme, že nás totiž čeká DŽAMIJA.

Evropský islám je slabší odvar toho pravého. Ten pravý islám je převážně v pákistánu a na východě a taky na Balkánu, v Srbsku.
Dle CIA je nejvíc islámských teroristických buněk právě zde, v Bosně a v Srbsku.

DŽAMIJA je místní mešita která tu byla odvěků. Našli jsme ji snadno a vstoupili dovnitř. Na dvoře nás potkala žena s krvavým lavorem. Sešli jsme někam po schodech dolů, v lavorech byli vnitřnosti…to asi jak obětují zvířata.
To nebyl ten hlavní vchod, který jsme hledali.

Jsme zpět na dvoře a našli jsme vchod,vstupujeme dovnitř a zouvame si boty.
Vstoupili jsme ze světla do šera, do duchovní tmy, je tu hodně přítmí, jen mozaikou pronikají paprsky světla.

Teď jsem vážně rád, že je se mnou nejenom Bůh, ale i Lukáš. Někteří čtou Korán, jiní jen tak sedí na zemí a modlí se, meditují. Naše prsty se boří do měkkého koberce. Jsme v samotném srdci DŽAMIJI.

Usedli jsme vedle mladíka, který mluví anglicky, začínám s ním mluvit …naslouchá…povídá…naslouchá.
Říkám mu, že Abram obětoval berana namísto syna. A pak sešli živí dolů z hory. Řekl jsem mu, že i my můžeme sejít z hory dolu živí…když obětujeme berana…Krista. Říkal, že to takhle nikdy neviděl, že o tom bude přemýšlet.
Dál nám svůj email a chce zůstat v kontaktu.

Všude kam jsme šli Bůh dělal zázraky, vše bylo otevřené..to vše díky vaším modlitbám..děkujeme.

Danielo nám napsal, že se chce zase setkat, Bůh se tu lidí dotýká…

…pokračování příště.